Testování je zásadní součást vývoje každé mobilní aplikace a ve finále rozhoduje o jejím (ne)úspěchu. Tento proces si žádá jak zkušenosti a preciznost vývojáře, tak čas a určitý podíl finančního rozpočtu. Aby aplikace vinou chyb a nedostatků neskončila na digitálním smetišti, ale získala přízeň uživatelů, při testování je nutné zohlednit některé důležité faktory. V tomto článku se zaměříme na 5 z nich.
Poctivý vývoj aplikace se zpravidla neobejde bez jejího testování v různých verzích operačních systémů iOS i Android, na několika mobilních telefonech s odlišným hardwarem a parametry displeje. Dobrou praxí je testovat na zařízeních, které jsou aktuálně „in“ nebo které cílová skupina používá nejvíce.
Vzhledem ke značné fragmentaci systému Android a bohaté nabídce telefonů i tabletů bývá testování náročnější úkol. Jen tak však můžeme „vychytat“ drobné mouchy, které by jinak pokazily zážitek z aplikace.
Typ a rychlost internetového připojení patří k dalším faktorům, kterým při testování věnujeme pozornost. Všichni víme, že kvalita připojení ovlivňuje rychlost načítání, posílání a stahování fotek, přehrávání videí a řadu dalších funkcí. Úkolem nás vývojářů je proto vyzkoušet, jak aplikace pracuje v rámci připojení přes domácí Wi-Fi, hotspot na ulici i mobilní internet.
Zohlednit bychom měli také preference a zvyklosti cílové skupiny uživatelů, které se mohou lišit dle věku, typu, ceny připojení v dané lokalitě apod.
Už se vám taky stalo, že jste v aplikaci nenašli důležitou funkci nebo tlačítko, prostě protože se nevešly na displej vašeho telefonu či tabletu?
Špatná kompatibilita mezi appkou a displejem může znepříjemnit, nebo rovnou znemožnit její používání. Rozměry displeje smartphonů proto hrají při testování důležitou roli.
Aktuální výzvou pro vývojáře jsou např. smartphony s ohebným či dvojitým displejem. Kvalitní aplikace by totiž měla správně fungovat na každém zařízení, včetně žhavých novinek na trhu.
Testování aplikace lze provést manuálně, tj. s pomocí reálného smartphonu, nebo automatizovaně, s pomocí tzv. emulátorů. Oba přístupy mají svá pro a proti a většina vývojářů proto kombinuje obojí.
Navzdory rozvoji automatizovaného testování softwaru zůstává manuální testování nenahraditelné, a to z několika důvodů. Provádí ho živý, uvažující člověk, který – stejně jako uživatel – pracuje s mobilním telefonem, takže spolehlivěji odhalí nedostatky v UX a snáze opraví drobné chyby. Pouze s mobilem/tabletem v ruce navíc můžeme zkontrolovat, zda a jak v aplikaci fungují geolokace, fotoaparát, biometrický senzor a jiné moderní vychytávky.
Testování digitálních produktů není čistě technická záležitost, jak se na první pohled může zdát. V neposlední řadě je nutné ověřit, zda aplikace vyhovuje po obsahové i vizuální stránce jazykovým, kulturním nebo sociálním preferencím jejích budoucích uživatelů. To platí obzvlášť pro ty produkty, které hodlají prorazit na globálním trhu, nebo pokud vyvíjíte appku pro specifickou cílovou skupinu z jiné země či kontinentu.
Na finalizaci aplikace se tak mnohdy podílí též překladatel, copywriter nebo konzultant s dobrými znalostmi daného prostředí.