MVP je zkratka pro Minimum Viable Product, tj. „minimální vitální produkt“. Termín, hojně skloňovaný i ve světě digitálních technologií, označuje ranou verzi produktu, jenž disponuje pouze tolika funkcemi, aby uspokojil první uživatele a zajistil feedback pro další vývoj. MVP tak představuje úspornější a efektivnější strategii bez nákladných výdajů za funkce, které mnohdy přijdou vniveč. Pojďme se blíže podívat na význam MVP ve vývoji mobilních aplikací a příklady světových gigantů Spotify a Uber.
Vývoj aplikací založený na MVP spočívá ve vytvoření základní, jednoduché verze appky se základními funkcemi, které však splní očekávání a nároky prvních uživatelů. Vývoj takové aplikace stojí podstatně méně peněz a namísto půlroku může spatřit světlo světa už za měsíc a půl. MVP přístup je tak atraktivní hlavně pro startup projekty, ale nejen ty.
Součástí MVP jsou vždy tyto klíčové prvky:
funkčnost – jasně definovatelný užitek pro uživatele
design – splňuje veškeré moderní nároky
spolehlivost – produkt prošel důkladnou testovací fází
použitelnost – jednoduché a intuitivní používání
Výsledkem MVP musí být vždy základní, nikoli však nedokončený nebo nefunkční produkt. I MVP aplikace tedy musí splňovat veškeré elementární nároky, které od ní uživatelé očekávají. Pokud je účelem appky přehrávání hudby, musí toto nabízet, byť třeba v osekanější verzi, tj. bez ekvalizérů, náhodného přehrávání atd.
U základního MVP produktu však vývoj zpravidla nekončí. Po uvedení do provozu následuje fáze testování, získávání feedbacku a jeho analýza, plánování a vývoj dalších funkcionalit či doplňků.
Přejděme nyní od teorie k praxi a podívejme se na dvě světové platformy založené na principu MVP.
1) Spotify
Spotify přineslo podobnou hudební revoluci jako magnetofon nebo CD. Přes 230 milionů aktivních posluchačů z celého světa by nepřílákalo, nebýt systematické práce vývojářů se zpětnou vazbou uživatelů, postupného přidávání nových prvků a vychytávek, a hlavně odstraňování chyb, na které je upozornili sami posluchači. V roce 2008 Spotify nejdříve vybudovalo solidní základnu, čímž si získalo přízeň umělců i fanoušků, a postupně platformu rozšiřovalo až do podoby a velikosti, jak ji známe dnes.
2) Uber
Také Uber vytěžil z odhalení „mezery na trhu“ a vytvoření základního podnikatelského konceptu, jenž umožnil rychlý vstup na trh. Prvotním cílem bylo pouze založit byznys, který usnadní komunikaci mezi taxikáři a zákazníky v San Francisku. Tak získali cenná data od reálných uživatelů, na základě nichž vylepšili a rozšířili spektrum funkcí a služeb. V roce 2012 vznikla současná platforma uberX s řadou extra služeb působící po celém světě. I zde však cesta vedla přes jednoduchý MVP koncept, který po prvotním úspěchu vyrostl v globálního giganta.
I u nás využíváme benefity MVP při vývoji aplikací a jejich uvedení na trhu. Na základě mnohaletých zkušeností se obecně držíme tohoto algoritmu:
prvotní analýza – vytvoříme Wireframe aplikace, který znázorňuje obsah, rozmístění a strukturu dílčích prvků, a architektonický návrh
grafický návrh – včetně designu prvků, barev, fontů apod.
programování – do 1 až 12 týdnů umíme připravit i složitější aplikaci v minimálním, ale funkčním provedení a připravenou pro testování
akceptační testování – finální testování probíhá společně s klientem, kdy se kontroluje celková funkčnost aplikace a vychytávají se poslední „mouchy“
Minimalistický projekt založený na postupné, pravidelné aktualizaci, která vychází ze zpětné vazby skutečných uživatelů, nejen sníží vstupní náklady, ale také maximalizuje jeho efektivitu a eliminuje možná rizika plynoucí z chybovosti.
Více o vývoji appek v Peko Studio čtěte v článku Jak dlouho trvá vývoj mobilní aplikace?